Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reprezentace dobrovolné bezdětnosti v online médiích
Veselovská, Jana Emilie ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací dobrovolné bezdětnosti. Publikované studie problematiku dobrovolné bezdětnosti rámcují spíše z hlediska sociologického či psychologického, v mediálním kontextu není toto téma příliš zastoupeno. Jelikož se již existující mediální analýzy zaměřovaly na tištěná média, tato práce je zacílena na odlišný typ, a to na online média. Téma dobrovolné bezdětnosti je ve společnosti stále vnímáno jako kontroverzní a svůj podíl na tom mají společenské normy. Ačkoliv pojetí rodiny a rodičovství prošlo značným vývojem, zdá se, že zakořeněné normy ohledně rodičovství stále přetrvávají, na což poukázaly i předchozí studie. Média tvoří nedílnou součást našeho každodenního života, ovlivňují naše myšlení a způsob, jakým nahlížíme na svět kolem sebe a mohou tyto normy posilovat či oslabovat. Cílem této práce je zmapovat, jakým způsobem média dobrovolnou bezdětnost reprezentují, a jakým způsobem zobrazují dobrovolně bezdětné.
Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa
Stříbrská, Šárka ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Nyklová, Blanka (oponent)
Tato kvalitativní práce se zabývá dobrovolnou bezdětností jakožto specifickou individuální strategií biografického řešení největší globální hrozby současného světa - klimatické krize. V práci se soustředím na způsoby internalizace a akcentace klimatické krize v konkrétních reproduktivních volbách vybraných informátorů a vycházím z dat vytvořených během polostrukturovaných rozhovorů s 12 informátory různých národností, které rozděluji do dvou kategorií. Pro první z nich, kinovátory, představuje dobrovolná bezdětnost způsob vymanění se z genealogického pohledu na lidské příbuzenství, jímž se, podobně jako Donna J. Haraway (2016), snaží smazat hranici mezi lidským a ne-lidským světěm. Tito informátoři zažívají pocity hlubokého environmentálního žalu (Kevorkian, 2004) pramenící z vyznávaných hodnot antispeciesismu a na příčiny klimatické krize nahlížejí optikou antropocentrismu a na něj navázaných problémů, jako je přelidnění a jeho různá pojetí (viz např. Ehrlich, 1986 ve srov. s Haraway, 2016) či konzumerismus (Bell, 2004). Dobrovolná bezdětnost je pro kinovátory primárně přijetím individuální odpovědnosti za mitigaci klimatické krize a prostředkem k zachování vlastní vnitřní integrity. Environmentální antinatalisté vnímají dobrovolnou bezdětnost jako způsob adaptace na klimatickou krizi. Při svém...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.